Pěstování tilandsií - záchrana rostlin
Jak zachránit nekvalitní, u trhovce čerstvě nakoupené tilandsie?
Importované tilandsie se k nám někdy dostávají po strastiplné pouti přes několik velkoskladů, popř. i jako zboží druhé kategorie – tedy takové, které je už v Západní Evropě zcela neprodejné. Přesto bývají podobné rostlinky některými nepříliš poctivými prodejci nabízeny. Před prodejem byly tyto tilandsie minimálně několik týdnů bez vody a světla a je to na nich většinou vidět – jsou svraštělé, měkké, jejich listy jsou až příliš „vyhublé“ a zkroucené. Oleje do ohně zmaru přilévá i fakt, že se zpravidla jedná o nedospělé odnože, které byly na farmách odebrány z matečnic a bez jakéhokoliv zakořenění či dopěstování ihned prodány…
Protože však někdy nemáme na výběr a po „svých“ rostlinách toužíme, musíme se spokojit s tím, co je k mání. Tilandsie jsou navíc opravdu nezdolné a mají, i přes svůj často velmi žalostný vzhled, velkou naději na přežití. Potřebují však naši okamžitou pomoc.
Avšak ještě před tím, než tilandsiím pomocnou ruku nabídneme, bychom měli pečlivě zvážit termín jejich nákupu. Ideální je rostliny pořídit v dubnu či květnu. Na jaře máme největší jistotu, že jde o čerstvé „zboží“ nevláčené řadu týdnů po všech evropských čertech. Velká je také pravděpodobnost, že rostliny řádně aklimatizujeme a uvedeme do plné kondice ještě před příchodem zimy (která není pro tropické rostliny zrovna procházkou růžovou zahradou!). Na podzim už raději tilandsie nekupujme (snad jedině od poctivých poloamatérských pěstitelů). A v zimě? To už nelze hovořit o nákupu rostlin, ale o týraní vlastní peněženky a vraždě nevinných kytiček…
Při výběru rostlin sáhněme po těch, které vypadají nejméně uvadle. Také je dobré se přesvědčit, zda mají tilandsie v pořádku růstové středy – tím, že jemně zatáhneme za svazek nejmladších listů. Domů přinesené rostlinky ihned na několik hodin namočíme do dešťovky ohřáté na pokojovou teplotu. Rostliny mohou být celé ponořené a vydrží tak bez újmy i 8 hodin. Pro dokonalé doplnění vody do vyprahlých pletiv ovšem tahle relativně krátká vodní lázeň nestačí. Po koupeli (kterou můžeme opakovat nejvýš jednou týdně) tedy budeme rostliny nadále držet v poněkud vlhčím prostředí – ideální je rozložit jednotlivé tilandsie na vodorovně zavěšený a jemným pletivem vypnutý rám a několikrát denně je rosit dešťovou vodou. Účinek téhle kůry se ještě zvýší tím, že na ně budeme hnát vlhký vzduch v uzavřeném prostoru (skleníku, vitríny či třeba vysloužilého akvária) pomocí malého ventilátoru. Rostliny samozřejmě po celou dobu potřebují rozptýlené světlo vysoké intenzity. Pokud se do 14 dnů listy tilandsií napřímí, jejich pokožka se napne a u bází se objeví základy nových kořenů, máme vyhráno a můžeme aranžovat nebo vázat na „sbírkové“ závěsné kolíčky…
Autor: Zdenek Ježek
