A co nemovitosti v cizině?

Kdo má nějaký nemovitý majetek, ten má kdekoliv na světě skutečný majetek. Je sice samozřejmé, že není nemovitost jako nemovitost, protože se hodnota něčeho takového liší samozřejmě podle mnoha aspektů, třeba podle typu a velikosti oné nemovitosti, lokality, v níž se vyskytuje a momentální nabídky a poptávky, ale vždy jsou to uložené peníze. A to zpravidla dobře uložené peníze. Protože vlády a banky mohou podle libosti znehodnocovat měnu a hýbat s úrokovými sazbami a cenami, ale s podobným majetkem nic nenadělají, ten je stále tentýž.

A tak si lidé nejednou nemovitosti kupují. I u nás už se z toho stal docela atraktivní byznys. A protože už se nám dávno otevřel svět dokořán, není neobvyklé, že i nekupujeme pouze nemovitý majetek nacházející se na území našeho státu. Kdekdo z nás už si pořídil, pořizuje a zřejmě i bude pořizovat i objekty zahraniční. Zejména pokud jsou tyto zisk nebo nějakou jinou výhodu přinášející.

A mezi nemovitosti, které by mohly být pro našince mimořádně atraktivní, patří třeba i apartmány a domy v Chorvatsku. Protože prodej nemovitostí Chorvatsko umožňuje, kdokoliv si je tam může pořizovat, a je logické, že tak kdekdo z nás činí. A to ne omylem.

Protože Chorvatsko je pro nás Čechy dlouhodobě atraktivní zemí, nabízející i to, co u nás doma postrádáme. Spousta z nás tam jezdí třeba i rok co rok, a to k moři. A když je tomu tak, proč si tam právě u moře nějaký ten objekt nepořídit? Kdo tak učiní, může tam přece bydlet ve svém daleko výhodněji než v nějakém hotelu, a pokud už tam právě není, může takovou nemovitost přece i pronajímat někomu jinému a vydělávat na tom.

A tak si lze koupit jak již dostavěné objekty, tak i ty, které budou dostavěny až v následujících letech. A proč by tak našinec neučinil? Vždyť jde každopádně o majetek. A kdyby bylo snad nejhůř, lze tento kdykoliv zase i prodat. Ten se neznehodnotí. Na rozdíl od peněz, u kterých jeden nikdy neví.